Hygienické normy pro osvětlení pracoviště

Správně zvolené a správně nastavené osvětlení pracoviště není jen otázkou veřejných prostor, ale má také klíčový význam na pracovištích samotných. Hygienické normy pro osvětlení pracovišť určují podmínky, které předchází negativnímu ovlivnění pracovního výkonu. Jaká pravidla je třeba respektovat? To je otázka, na niž se zaměříme, abychom porozuměli tomu, jak může správné osvětlení přispět ke zdravému pracovnímu prostředí.

Díky světlu vnímáme své vnější okolí a získáváme o něm informace. Avšak pokud je intenzita osvětlení na pracovišti příliš vysoká, nebo naopak nízká, dříve či později by se to mohlo projevit na našem zdraví. Nejde však pouze o intenzitu, ale také o barvu či délku působení světla. Zatímco denní světlo je nezbytné pro správné fungování biorytmů, u umělého osvětlení musíme dbát na to, aby nezpůsobovalo rušivé jevy s negativními dopady.

Jak světlo ovlivňuje pracovní výkon?

Světlo na pracovišti ovlivňuje nejen fyzický, ale i psychický stav pracovníků. Tím pádem má dopad nejen na jejich zdraví, ale i na pracovní výkon. Kromě únavy nebo špatného soustředění nese špatně regulované osvětlení další rizika. Nedostatečné osvětlení, nebo naopak oslepující odrazy světla mohou způsobit kolize při manipulaci s těžkými břemeny. Správně umístěné světelné zdroje a jejich intenzita jsou důležité pro minimalizaci stínů a zajištění rovnoměrného osvětlení na celém pracovišti, a tvoří tak nedílnou součást ergonomie, která se snaží dosáhnout ideálních pracovních podmínek.

Jaký vliv má osvětlení pracoviště na člověka?

• Viditelnost a koncentrace: Kvalitní osvětlení zlepšuje viditelnost a umožňuje pracovníkům lépe rozpoznávat detaily. To může být klíčové pro činnosti vyžadující přesnost, jako je například čtení a psaní, nebo pro práci s malými součástkami. Dobře osvětlené pracoviště navíc podporuje soustředění na pracovní úkon.
• Únava očí a bolest hlavy: Nedostatečné osvětlení nebo přílišné odlesky mohou způsobovat únavu očí a bolesti hlavy. Dobré osvětlení pomáhá snižovat namáhání očí a podporuje pohodlí při práci. Je proto potřeba předcházet odleskům i stínům.
• Nálada: Přirozené denní světlo často podporuje lepší náladu. Navíc díky jeho využití klesají náklady na energii. Vliv na náladu má také barva světla. Teplejší světlo vytváří uklidňující atmosféru, zatímco chladnější světlo může stimulovat bdělost a pozornost. Vhodná barva světla může také ovlivňovat vnímání barev na pracovišti. Ideální rozmezí barvy světla je 4000 až 6000 kelvinů.
• Výkon: Špatné osvětlení může v důsledku dalších vlivů také významně snižovat pracovní výkon, a to až o 30 %.

Světlo působí i na skladované zboží

Specifické druhy zboží, jako například potraviny, léky nebo citlivé materiály, vyžadují pro uchování své kvality určité podmínky osvětlení. I osvětlení skladovacích prostorů se proto musí řídit hygienickými normami.

Správné osvětlení ve skladovacích prostorech tudíž neovlivňuje jen pracovní podmínky zaměstnanců, ale také celkovou kvalitu péče o skladované zboží. Kvalitní osvětlení zvyšuje viditelnost v regálech a skladech a umožňuje zaměstnancům snadněji zboží lokalizovat a manipulovat s ním. Dobré osvětlení zároveň nahrává lepší vizuální kontrole kvality skladovaného zboží. Zaměstnanci mohou snadněji identifikovat případné poškození, chyby nebo jiné nedostatky.

Jaké hygienické normy pro osvětlení místnosti je potřeba dodržovat?

Normy pro osvětlení vycházejí z nařízení a vyhlášek spadajících do Zákona o ochraně 

veřejného zdraví 258/2000 Sb. v platném znění. Konkrétně se jedná o normy:

•       ČSN 36 0020 – Sdružené osvětlení·       ČSN 36 0011-3 – Měření osvětlení prostorů – Část 3: Měření umělého osvětlení vnitřních prostorů
•       ČSN EN 12464-1 – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovišť– Část 1: Vnitřní pracoviště

Doporučené hodnoty pro denní i umělé osvětlení se pak odvíjejí od nejrůznějších faktorů. Mezi ně patří například typ pracovní činnosti, druhy povrchů, jež světlo odrážejí nebo pohlcují, překážky bránící průniku světla či barevné prostředí pracoviště. Jednotlivá čísla pak najdete právě ve zmíněných normách.  Všude tam, kde to jde, by se mělo využívat přirozené denní světlo. Zároveň je však potřeba ho regulovat stínicí technikou, jako jsou žaluzie, závěsy či okenní fólie a rolety.

V rámci umělého osvětlení můžeme zmínit například hygienické minimum 200 luxů, které platí v prostorech, kde se vykonává trvalá práce. V místnostech bez oken a přístupu denního světla je toto minimum 300 luxů a v případě kanceláří se doporučuje až 500 luxů. Avšak technická norma může pro určité prostory udávat ještě vyšší číslo.

Pokud tedy chcete u sebe i svých zaměstnanců předejít zdravotním komplikacím, jako je bolest očí a hlavy, únava, zhoršené soustředění či dokonce deprese, nepodceňte osvětlení na pracovišti. Normy udávají hodnoty, které se pravidelně přezkoumávají, aby neustále odpovídaly aktuálním potřebám nejvhodnějším pro všechny pracovníky.